Sběr bylin a způsoby přípravy

Sběr

Pro sběr je důležité nejen rostliny dobře znát, ale i dbát na to, aby se sbíraly ve správný čas, na správném místě a správným způsobem.
Nejlepší léčivé účinky mají rostliny čerstvě nasbírané. Čerstvé rostliny můžeme sbírat v časném jaru, někdy již od konce února a až do listopadu. Některé najdeme i v zimě pod sněhovou pokrývkou – pokud si pamatujeme jejich stanoviště (například vlaštovičník větší).

Sbíráme je v době, kdy mají největší obsah léčivých látek:

květy – na začátku vykvétání
listy – před a po odkvetení
kořeny – časně na jaře nebo na podzim
plody – když jsou zralé

Sbíráme jen zdravé a čisté rostliny bez jakýchkoliv příměsí. Sbíráme za slunných dnů, když zmizí rosa a rostliny jsou suché.
Nesbíráme na chemicky hnojených polích a loukách, na březích řek, které omývá znečištěná voda, na železničních náspech a v blízkosti dopravních cest a průmyslových podniků.
Při sběru nestlačujeme listy a květy a nepoužíváme sáčky a tašky z plastických hmot, jinak se rostliny zapaří a při sušení zčernají.
Šetříme přírodu! Mnohé rostliny jsou chráněné zákonem, dají se však nahradit jinými, které mají stejné léčivé účinky.

Sušení

Rostliny před sušením nemyjeme, ale nadrobno je nařežeme. Nasbírané byliny volně rozložíme na plachtu nebo nepotištěný papír a sušíme ve stínu, anebo na vzdušném, teplém místě (na půdě), pokud možno rychle. Kořeny, kůru nebo velmi vodnaté rostliny musíme někdy sušit umělým teplem. Přitom však teplota nesmí překročit 35 oC. Kořeny důkladně omýváme, větvičky jmelí a vrbovky raději před sušením rozřežeme. Na zimu ukládáme jen ty rostliny, které po usušení při zlomení praskají. Pro uschování léčivek jsou nejvhodnější sklenice (nejlépe zelené) nebo uzavíratelné krabice. Nepoužíváme plastové a plechové nádoby. Rostliny chráníme před světlem. Zásobíme se pouze na zimu! Rostliny po čase ztrácejí léčebné účinky.

Příprava čaje

Zápar nebo nálev: Čerstvé rostliny umyjeme, pokrájíme a dáme do skleněného džbánku nebo nekovového hrnečku. Vodu uvedeme do varu, odstavíme a zalijeme jí rostliny. Čerstvé rostliny vyluhujeme velmi krátce (stačí půl minuty!). Čaj musí být světlý, bledožlutý nebo světle zelený. Sušené rostliny necháváme vyluhovat déle (jednu až dvě minuty). Takto připravený čaj je lahodnější a má i příjemnější vzhled.

Výluh za studena (macerát): Některé rostliny (např. sléz, jmelí bílé, puškvorec) se vařit nesmějí, neboť působením tepla by ztratily léčivé účinky. Z těchto rostlin získáváme čaj jen vyluhováním za studena. Množství uvedené v návodech u jednotlivých rostlin necháme vyluhovat ve studené vodě 8 až 12 hodin (přes noc), potom jen mírně zahřejeme (na teplotu vhodnou k pití) a denní dávku nalijeme do termosky (skleněné), kterou jsme před tím vypláchli vřelou vodou.

Nejlepší způsob užívání léčivých rostlin je výluh za studena kombinovaný se spařením: rostliny vyluhujeme během noci v polovičním množství potřebné vody, ráno scedíme. Pak zalijeme rostliny druhou polovinou vřelé vody a opět scedíme. Oba čaje pak smícháme. Takovou přípravou čaje získáme výtažek látek rozpustných ve studené i v teplé vodě.

Tinktury (esence)

Tinktury jsou rovněž výluhy, které získáme v 38 – 40% režné nebo ovocné pálence. Do lahve naplníme zlehka bylinky až po hrdlo a zalijeme pálenkou. Dobře uzavřenou láhev dáme na teplé místo (asi 20 oC) na 14 dní, případně i déle. Obsahem občas zatřeseme. Potom scedíme a zbytek vylisujeme. Tinktury se užívají vnitřně po kapkách zředěné v čaji, vně se užívají při obkladech nebo masážích.

Čerstvá šťáva

Čerstvá šťáva z bylinek je vhodná na používání po kapkách, nebo se jí navlhčí choré místo na těle. Získává se za použití kuchyňské odstředivky, která umyté bylinky nejprve poseká a potom odstředí. Šťáva se má připravovat každý den čerstvá. Jestli-že jí naplníme do malých lahviček a dobře je uzavřeme, vydrží v chladničce i několik měsíců.

Kaše z bylinek

Vhodné rostliny se umyjí, položí na vál a válečkem se rozmačkají na kaši. Ta se nanese na plátno a přiloží na nemocné místo. Navrch se položí vrstva vaty a vše se převáže teplým ručníkem. Kašový obklad můžeme nechat působit i přes noc.

Bylinné „parné“ zábaly

Vodu v hrnci přivedeme do varu, nad ni zavěsíme síto, do něhož jsme vložili čerstvé nebo sušené byliny a všechno přikryjeme. Po čase vybereme změklé a teplé bylinky, zabalíme je do řídkého plátna a položíme na nemocné místo. Celé místo se zabalí do vlněného šátku a zaváže napevno dalšími šátky. Při této proceduře nesmí vzniknout pocit chladu. Velmi účinné jsou parné zábaly z přesličky. Obklady necháme působit dvě hodiny nebo i celou noc.

Příprava masti a oleje

Čtyři plné hrsti bylinek rozřežeme nadrobno, 500g vepřového sádla zahřejeme tak, jako bychom chtěli smažit řízky. Bylinky vmícháme do horkého tuku a krátce je necháme zapražit. Pánev sejmeme z ohně, přikryjeme a necháme přes noc vystydnout. Příští den vše lehce ohřejeme, procedíme přes lněný hadřík a ještě teplou mast plníme do sklínek nebo kelímků.

Příprava oleje

Květy nebo listy volně naplníme po hrdlo láhve, přelijeme horkým olivovým olejem tak, aby byla na dva prsty nad květy nebo rostlinami. Necháme ustát 14 dnů na slunci nebo blízko kamen či topení.

Bylinné koupele

Celková koupel: Byliny se vyluhují na studeno přes noc. Na koupel potřebujeme jedno vědro (6 až 8 litrů) čerstvých, nebo 200 g sušených bylin. Následující den se množství nahřeje a výtažek se vylije do koupele. Koupeme se 20 minut. Srdce musí být nad vodou. Po koupeli ne nesušíme, ale zabalíme se do osušky nebo županu a lehneme si na hodinu do postele.

Sedací koupel: Pro sedací koupel použijeme jen půl vědra čerstvých nebo 100g sušených bylinek a postupujeme jako při celkové koupeli. Voda musí dosahovat až nad ledviny. Nutno dodržovat údaje uvedené při jednotlivých rostlinách.
Vodu z celkové i sedací koupele můžeme ještě dvakrát použít, je však třeba ji ohřát.

dle Maria Treben