Komonice lékařská - (Melilotus officinalis)

Dvouletá bylina z čeledi vikvovitých dorůstající přes 1 metr výšky, s drobnými žlutými květy (při odkvětu zbělají), které tvoří řídké jednostranné úžlabní hrozny. Plodem je šedohnědý lusk s jedním nebo se dvěma žlutozelenými nebo červenohnědými semeny. Roste hojně na kamenitých stráních, na rumištích, u cest, na loukách a úhorech.

Kvetoucí nať bez neolistěných lodyh (červen - srpen).

Komonicová nať obsahuje kumarin, melilotin, silici, pryskyřice a třísloviny. V sušeném stavu je silně aromatická, voní po kumarinu, chutná nahořkle sladce. Působí na hladké svaly - tlumí jejich činnost. Ve větších dávkách nebo při delším užívání vyvolává bolesti hlavy, závratě, dávení a spavost. Užívá se vnitřně v macerátu (čaj) při chronickém bronchiálním kataru, při potížích s močením, při křečích v malé pánvi a proti střevní kolice, při obtížích z vysokého krevního tlaku a v přechodu, a konečně jako prostředek proti nespavosti. Zevně se užívá ve formě obkladů a k omývání i ve formě náplastí jako prostředek tišící, obměkčující a rány hojící. Ve směsích se používá k utišení křečí žaludku a střev.

Mohlo by vás zajímat