Kmín kořenný - (Carum carvi)

Dvouletá bylina z čeledi mrkvovitých, která v prvním roce vytváří růžici listů a v druhém roce vyhání dutou 30 - 100 cm vysokou lodyhu s okolíky bílých nebo narůžovělých drobných květů. Plod se po dozrání rozpadá na dvě samostatné srpovitě zahnuté nažky, které jsou silně aromatické. Kmín se pěstuje, ale roste i planě na loukách, mezích a pastvinách.

Zralé plody z kulturní plodiny (červenenc - září).

Kmín obsahuje především silice s hlavní složkou karvonem, má charakteristickou vůni a ostrou kořennou chuť. Kmín je nejen kuchyňským kořením, ale i důležitým lékem, používaným od ranného středověku. Jeho objevení se někdy připisuje abatyši Hildegardě, údajně ho pěstovali Arabové již ve 12. století v Maroku a ve Španělsku. Účinné látky povzbuzují činnost žaludečních a střevních žláz, zabraňují nadměrné plynatosti a potlačují křeče hladkých svalů. Působí příznivě při chudokrevnosti, zvyšuje vylučování mléka a moči, podporuje trávení a vykašlávání při onemocněních dýchacích cest. Užívá se vnitřně v nálevu nebo nebo přímo v se žvýkají celé plody (3 g denně), případně se užívá prášek (na špičku nože) při výše uvedených potížích.

Mohlo by vás zajímat