Jmelí bílé - (Viscum album)

Stálezelený cizopasný keřík z čeledi ochmetovitých, až 80 cm vysoký, jehož samčí a samičí květy jsou na různých jedincích. V korunách stromů tvoří kulovité trsy, které jsou zakotvené v kůře větví, ale z části se vyživují pomocí vlastních zelených listů. drobounké zelené květy vyrůstají v úžlabí větviček, plodem je bobule velikosti hrachu, v době zralosti špinavě bílá. Jmelí roste na kmenech v korunách stromů, nejčastěji na borovicích, jedlích, smrcích a akátech.

Větévky s listem (prosinec - leden). Jedovaté jsou pouze bobulky při vnitřním použití.

Větvičky a listy jmelí obsahují především alkaloidy, saponiny a třísloviny. V čerstvém stavu má jmelí žluklý zápach, který sušením téměř mizí. Droga chutná z počátku nasládle slizovitě, později má charakteristickou hořkou chuť. Používá se jako prostředek močopudný, protikřečový a jako osvědčený lék ke snížení krevního tlaku. Podávaný v prášku (1 - 2 g 3 - 4 krát denně) se užívá při příznacích stáří a arterioskleróze, nervových poruchách srdce i jako prostředek ovlivňující srdeční činnost. V těchto případech je nutný souhlas lékaře.

Jak se používá

• Čaj
  Čaj ze jmelí se připravuje pouze ve studeném stavu. Jednu vrchovatě naplněnou čajovou lžičku necháme přes noc v 1/4 litru studené vody, ráno jen ohřejeme a scedíme. Je-li přes den potřeba větší množství, lze čaj přechovávat v termosce vypláchnuté vroucí vodou, nebo se během dne může ohřát ve vodní lázni.
• Tinktura
  Je možné zakoupit si hotové kapky.
• Čerstvá šťáva
  Omyté čerstvé listy a větvičky se umyjí a ještě ve vlhkém stavu se z nich pomocí odstředivky (odšťavňovače) získá šťáva.
• Vazelína
  Čerstvé bílé bobulky se smíchají s vepřovým sádlem na vazelínu (použijí se jen zevně při omrzlinách).

Mohlo by vás zajímat